Zdravím všechny návštěvníky blogu. Jsem amatérská spisovatelka s až příliš smělými plány. Doufám, že vás můj blog zaujme alespoň zlomkem a najdete zde něco, s čím se ztotožníte. Jmenuji se Jana, na blogu si však říkám Jannie. Přeji hezké počtení a zanechte odkaz, ať vám mohu návštěvu oplatit.

Černobílý svět - Kathryn Stockettová

11. srpna 2014 v 9:53 | Jannie Wearbliss |  Recenze


Tuhle knihu jsem si půjčila kvůli tomu, že jsem shlédla film a ten mě naprosto ohromil. Dříve, než knihu zhodnotím, stručně popíši děj.

Dalo by se říci, že hlavní hrdinky jsou tři, třebaže jedna z nich má jakousi vážnější roli. Aibileen je černá služka pracující pro jednu z tzv. paniček paní Leefoltovou. Žezlo vlády nad všemi paničkami drží paní Hilly Holbrooková. V podstatě je to diktátorka. A u její matky pracuje černá Minny, hubatá drzá, avšak dobrosrdečná hospodyně s násilnickým manželem. Aibileen a Minny jsou přítelkyně a nikdo z bílých lidí nedokáže pochopit, jaká nerovnoprávnost se odehrává na předměstí v Jacksonu v Mississippi (a v podstatě i v celých státech) kromě slečny Skeeter Phelanové, začínající mladé spisovatelky. Tyto tři ženy se spojí v tichém boji proti nespravedlnostem a společně vytvoří knihu zpovědí černých služek, která alespoň napomůže tento stav změnit.

Je opravdu obdivuhodné, čím se všechny věci rozhýbali. Skeeter by si možná nevšimla těch drobných, avšak ve skutečnosti velkých propastí mezi bílými a černými, nebýt její kamarádky Hilly, která urážkami k černým nešetří. Aibileen by nikdy nesouhlasila se spoluprací, kdyby nebylo Hillyiny iniciativy pro hygienu a oddělených toalet. Minny by též nikdy nepřidala ruku k dílu nebýt Hillyiny vypočítavosti.

Zdá se, že za veškeré dění může paní Hilly. Sama si pro sebe vykopala hrob. Ačkoliv se zdá, že zpočátku může vyhrát a zhatit veškerou snahu a plány, všechny tři ženy na ni mají pojistku, dosti nechutnou, avšak účinnou. Kdo viděl film nebo četl knihu, jistě se teď se mnou zasměje. Ale hlavní je to, čeho tím ženy dosáhly. Kniha vyšla, avšak pro naše hrdinky se mění máloco. Aibileen je dokonce vyhozena, což je poslední zoufalý krok paní Hilly. Zdá se, že její příběh nekončí šťastně; vždyť je bez práce a je jisté, že ji žádná panička díky paní Hilly již nepřijme. Avšak Aibileen si nestěžuje. Dokázala něco, na co by se málokdo zmohl. Pomohla napsat knihu, díky níž mohla v té době i zemřít. Pomohla říct všem okolo pravdu o tom, jaké ve skutečnosti jsou bílé paničky. Nešlo však jen o kritiku, byla to jen čirá pravda.

Kniha mě velice bavila, těšila avšak také rozesmutňovala. Nikdy nebrečím u knihy a ani tato nebyla výjimkou, avšak kdybych byla taková povaha, jistě bych slzu uronila. Je to psáno vzletně, lehce a přitom se jedná o tak závažné téma lidské minulosti. Některé nerovnoprávnosti se nevyhladily dodnes, avšak kniha nám dokazuje, že za vše stojí bojovat, jen stačí věřit, pracovat a nedát se zastrašit. Na každého v životě čeká jistá paní Hilly Holbrooková a ta se jen tak nezalekne. Bojujte za to, v co věříte. A pokud jste stále na pochybách, přečtěte si tuto knihu. Je to řečiště čiré a nevyčerpatelné síly.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jorika Jorika | Web | 11. srpna 2014 v 10:56 | Reagovat

Knihy bývají někdy ještě lepší, než filmy.

P.S. Dík za návštěvu a komentářík.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama