Cestu mi zkřížil pan "Úspěch"
23. září 2014 v 13:51 | Jannie Wearbliss | Deníkové zápiskyJinak si totiž neumím vysvětlil události dnešního dne. Ráno jsem vstala a zdánlivě v klidu se šla nasnídat. Přede mnou se rozprostíralo nejasno, neboť mě čekala závěrečná zkouška z autoškoly. Jsem stresař a pokazím vše, co vůbec lze už jen proto, že věřím, že to pokazím. Takový začarovaný kruh. Dnes mě klid doprovázel až k budově, kde se měly konat testy. Začala jsem pociťovat úzkost, která mě krátce opustila, když se mi povedly testy.
Když jsem však nastoupila do auta a uvědomila si, že nyní nesmím udělat žádnou chybu, zmocnil se mě strach. Rozjela jsem se trošku prudčeji než obvykle a všechno bylo takové roztržité. Snažila jsem se vnímat vše kolem sebe, neudělat chybu, dávat blinkr, dívat se do zrcátek atd. Postupně jako by nervozita vyprchala. Moje mysl se uklidnila (pro informaci, takový stav klidu při důležité zkoušce moje hlava snad ještě nezažila)! S naprosto jasným úsudkem jsem dokončila jízdu a hezky zaparkovala na určeném místě.
A mám to! Jak jednoduše lze dosáhnout toho, co se zdá přitom tak nedosažitelné. Jsem šťastná, že to mám za sebou. Dneska můj FLOW - lístek jistě zazáří nejvyšším hodnocením dne.
Na závěr přidám básničku, kterou jsem sesmolila jednou po jízdě. Berte ji s nadhledem, je dost přibarvená.
Auto řídím
načež vidím
stařenu na přechodu
nerada bych
svou zbrklostí
způsobila nehodu.
Kulím oči nemile,
brzdy drtím zběsile
přičemž zbytek cigarety
z otevřeného okna letí.
Gumy piští
jak malí svišti
stařena se sebere
hole se chopí
z přechodu se klopí
až k chodníku se dobere.
Řadím jedničku
a z místa mizím
udivené pohledy kolem sklízím
nešetřím sprostými slovy
= řidičům člověk nevyhoví.
A co vy? Máte nějaké zajímavé historky z autoškoly?
Komentáře
Jsi moje šikulka :) vždycky jsem věděla, že se zbytečně podceňuješ a že to zvládneš! :*
Připojuji se ke gratulantům! :)
Přesně tenhle pocit znám z divadla. Z pozice herce je to něco o hodně intenzivnějšího, než z pohledu diváka. Nejdřív jeto strašný adrenalin, mražení ve hrudi jako sto nožů a pak to všechno najednou...odejde. Všechno běží na plné obrátky a když se něco pokazí...no bóže :)
Šmarjá, právě sem dostal nápad na článek! :D Ty si tak neskutečně inspirativní člověk, až omdlévám ;)
P.S. Přeju ti, aby ti ten nárůst návštěvnosti, co tu registruju, vydržel :)


super básnička :DDD a k úspěšnému složení zkoušek gratuluji :)) já historku nemám, autoškolu jsem ještě nedělala :)