Zdravím všechny návštěvníky blogu. Jsem amatérská spisovatelka s až příliš smělými plány. Doufám, že vás můj blog zaujme alespoň zlomkem a najdete zde něco, s čím se ztotožníte. Jmenuji se Jana, na blogu si však říkám Jannie. Přeji hezké počtení a zanechte odkaz, ať vám mohu návštěvu oplatit.

Kdo chytá v žitě - Jerome David Salinger

6. září 2014 v 14:23 | Jannie Wearbliss |  Recenze
První kniha z mého seznamu je přečtená. Naplňuje mě to nadšením. Pocity z knihy jsou však již jiné. Já ani nevím, jak bych vám to popsala. Na jednu stranu to bylo čtivé, nemusela jsem se do čtení nutit a děj byl celkem zajímavý. Na stranu druhou se tam toho moc neudálo. Možná by někteří z vás namítali, že to hlavní kouzlo je v tom emočním posunu a vyspělostí hlavního hrdiny. Ale mě to nějak neokouzlilo.
Abych shrnula děj. Příběh se odehrává během tří dnů těsně před Vánoci. Hlavním hrdinou je mladík jménem Holden Caufield, kterého vyhodí z jeho školy v Pensey. Rozhodne se nečekat, až začnou vánoční prázdniny a odjede ze školy dřív s tím, že se ubytuje v hotelu v New Yourku a teprve pak pojede domů. Potkává stále nové lidi a s každým se snaží zapříst hovor, přičemž se mu stane spousta věcí. Pozitivním bodem v jeho životě je sestřička Phoebe a vzpomínky na přítelkyni Hanku z dětství. Rozhodně se Phoebe navštívit (nemůže se doma ještě ukazovat, protože jeho rodiče zatím neví, že ho vyhodili). Útočiště najde u svého bývalého učitele, ale i od něj musí zbrkle utéci a jelikož už má všeho dost, chce odjet a žít někde na ranči. Přesvědčí ho až Phoebe, aby šel domů a přijal svoji roli.
Celá kniha je v podstatě o hledání sama sebe. Ale také o tom, že se nemáte prát, když to neumíte, že si nemáte objednávat prostitutku, když s ní nechcete spát a že máte znát svůj strop v pití alkoholu.
V knize se toho dělo opravdu spoutu a já stále čekala na nějaký zvrat. Na něco, co by mu udělilo lekci a on by si uvědomil, jaké je jeho místo v životě. Místo toho se potloukal od hotelu k hotelu, od baru k baru a volal stále novým a novým lidem. Jenže nikdo s sebou to prozření nepřinesl.
V podstatě jsem byla na konci zklamaná. Čekala jsem nějaký velký závěr, nějaké veliké uvědomění. Něco, co by čtenáře ohromilo. Ale Holden se v podstatě se vším smířil (se svojí rolí studenta, se smrtí bratra, s tím, že nakonec nebude pracovat na farmě) a vrátil se domů. Nejspíš se začal řídit heslem, které mu sdělil jeho bývalý učitel: "Známkou nezralého člověka je, že chce kvůli něčemu podstoupit vznešenou smrt, zatímco známkou zralého člověka je, že chce kvůli něčemu v příkoří žít."
Je to zvláštní příběh, zdánlivě nekonečný a přesto s hranicemi. Nemůžu říct, že by se mi nelíbil. Líbil se mi, četla jsem ho ráda, ale za oblíbenou knihu bych to neoznačila. Možná jsem si nevšimla nějakého poselství, které do ní autor ukryl. Kdyby tomu tak bylo, sdělte mi to prosím do komentářů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bocian Bocian | E-mail | Web | 7. září 2014 v 11:27 | Reagovat

Túto knižku som čítal aj ja, dokonca som o nej tiež napísal článok :-D. Súhlasím s tým, že záver bol trochu sklamaním. Čakal som čosi, čo mi vyrazí dych.
Ale určité posolstvo by som v texte iste našiel. Možno znechutenie dnešnou spoločnosťou, také čosi. Autor podľa mňa použil dospievajúceho, aby lepšie naznačil revoltu voči svetu dospelých, s čím som sa ja veľmi stotožnil.
Dobré dielo, páčil sa mi jednoduchý až primitívny štýl.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama