Zdravím všechny návštěvníky blogu. Jsem amatérská spisovatelka s až příliš smělými plány. Doufám, že vás můj blog zaujme alespoň zlomkem a najdete zde něco, s čím se ztotožníte. Jmenuji se Jana, na blogu si však říkám Jannie. Přeji hezké počtení a zanechte odkaz, ať vám mohu návštěvu oplatit.

Leningrad

18. září 2014 v 19:36 | Jannie Wearbliss |  Básně
K této hodně morbidní básni mě inspirovalo toto video: https://www.stream.cz/slavnedny/10003476-den-kdy-zacala-blokada-leningradu-8-zari

Líbivá čerň
se vznáší nad městem
ulicemi se smrt krade
odporný mrtvolný puch
bere lidem vzduch
a zima si mrtvoly hrabe.

Škrtání sirkou
řezy dřeva pilkou
nic neodhání krutou zimu
jehly do kůže
nikdo nepomůže
ke spáse dojít od splínu.

Žaludek svírá se hladem
pak páchne rozkladem
hromada těl, jež odklízí jen mráz
když nepozřeš nic
nebudeš žít sic
však zemřeš rychleji a snáz.

Hlad mučí
žaludek kručí
tam leží lidská mrtvola
hlad mučí
žaludek kňučí
nikdo protestem nezvolá.

Hradby se tříští
bomby kolem sviští
přepychem je náhrobní kámen
zmatek vládne
město brzy padne
víra nás opustila s ránem.

Po životě zůstal
jen chladný opar
krusta ledu, živíme se krysami
dýchání je zvykem
rozhovor vždy křikem
bestie stojí před branami.

Konec se blíží
smrtka se tu plíží
strach kolem našich tváří víří.
Co dalšího čeká
na již mrtvého člověka?
Smrt v Leningradu - 1944.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Steeve X Steeve X | E-mail | Web | 18. září 2014 v 20:28 | Reagovat

Je to fakt odporné, co se tenkrát v Leningradu dělo. I když ten děj známe jen ze školních lavic, už při předčítání takovéhle básně nám leze mráz po zádech. Život za války nebyl žádný med - natož pak za války v Rusku. Lidský život tehdy nemá valnou cenu. Bojuje se o zdroje, ne lidstvo. Osud milionů je v rukách megalomanů a sobeckých idealistů, kteří na ně nedbají. Jsou pro ně nic než plastoví panáčci na nekonečných sítích vojenských map.

Lidé jedli vývar z podrážek, z omítky, byli nuceni ke kanibalismu a naprosto ztratili smysl bytí. Z jejich existence se stalo peklo. Přežívání ze dne na den navzdory agresivní okupaci.  Otázka ale zní : vyplatil se tento odpor? Stálo to všechno šílenství za to? Za pár pozměněných čar v síti map?

2 Jannie Wearbliss Jannie Wearbliss | Web | 18. září 2014 v 20:33 | Reagovat

[1]: Také je mi špatně z lidské hamižnosti. Četla jsem už tolik knih a viděla tolik filmů, a stejně mě to vždycky naplní nesmírnou nenávistí. Za konflikt jedinců platili životy nevinní lidé. Lidé, kteří mohli být přáteli, ale protože jim jejich páni nakázali útok, museli se povraždit.
Leningrad je další děsivý důkaz toho, čeho všeho je člověk schopen.

3 liliforana liliforana | Web | 20. září 2014 v 9:23 | Reagovat

Fiha.. zajímavá báseň..

4 Infinity Infinity | Web | 20. září 2014 v 17:47 | Reagovat

Z této tvojí básně mám husí kůži. Je to hrozné smutné a nejhorší je to, že se něco takového opravdu dělo. :((
Máš neuvěřitelný talent.

5 Karča Karča | Web | 21. září 2014 v 13:39 | Reagovat

Smutná báseň, ovšem výborně napsaná.

6 Hubert Hubert | E-mail | Web | 21. září 2014 v 17:27 | Reagovat

Hůůů... ta atmosféra! Skvělý!

7 Bocian Bocian | E-mail | Web | 21. září 2014 v 19:30 | Reagovat

Krásna báseň. Oceňujem odvahu pustiť sa do popisu reálnej katastrofy. Mlčím a premýšľam nad chladnokrvnosťou ľudských tvorov.

8 Jannie Wearbliss Jannie Wearbliss | Web | 21. září 2014 v 19:54 | Reagovat

Děkuji vám všem za vaše názory. Je to především důkaz toho, čeho všeho je lidstvo schopné.

[7]: Děkuji, je třeba nad tím přemýšlet a hlavně se dalších podobných věcí vyvarovat.

9 Sugr Sugr | E-mail | Web | 22. září 2014 v 18:31 | Reagovat

Výborně napsaná báseň, moc se ti povedla!

10 El El | Web | 23. září 2014 v 21:17 | Reagovat

Úasné...párkrát jsem tvůj blog projížděla a musím uznat, že jsem se po té době ráda vrátila...máš to tu, takové klidné a já si připadám jako v jiném světě, možná je to nekonečno...:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama