Zdravím všechny návštěvníky blogu. Jsem amatérská spisovatelka s až příliš smělými plány. Doufám, že vás můj blog zaujme alespoň zlomkem a najdete zde něco, s čím se ztotožníte. Jmenuji se Jana, na blogu si však říkám Jannie. Přeji hezké počtení a zanechte odkaz, ať vám mohu návštěvu oplatit.

V šedých tónech - Ruta Sepetys

15. září 2014 v 20:33 | Jannie Wearbliss |  Recenze

Takové knihy bych měla číst častěji, protože si vždycky uvědomím, jak strašně šťastný člověk jsem. Mám střechu nad hlavou, domov, mám dostatek jídla, teplé oblečení, vzdělání a hlavně rodinu, která sice není dokonalá, ale vím, že se máme všichni navzájem rádi. Stydím se za své ohavné myšlenky, za své sobectví a nevděčnost.

"Nic jim nedávej, Lino, ani svůj strach."

Lina Vilkasová je patnáctiletá dívka z dobré a zajištěné rodiny a čeká ji budoucnost vážené malířky. Tedy alespoň do doby, než k nim domů vtrhne sovětská tajná policie a společně s matkou a bratrem Jonasem je odvezou k vlakovému nástupišti. Namačkaní v páchnoucím vagónu bez jídla a soukromí se seznámí s dalšími lidmi, které deportovali. S plešatým protivou, holčičkou s panenkou Janinou a také paní Arvydasovou a jejím synem Andriusem. Cesta vlakem je dlouhá a únavná, avšak čekají je ještě horší časy. Práce v pracovním táboře v Altaji, ponižování, bití, nedostatek jídla, žádná hygiena a všudypřítomná zima. Přežijí jen díky svým hbitým rukám, kterými stihnou v nepozorovné chvíli něco ukrást.
Lina přes veškeré útrapy neztrácí naději a stále si kreslí. Maluje vše, co vidí kolem sebe, zapisuje vše, co cítí a papíry schovává v podšívce kufru. Stále věří, že se k nim jednoho dne připojí otec a společně odejdou do rodné Litvy. Sblíží se s Andriusem, což vypadá jako jediný světlý bod v celé temnotě ruského tábora.
Jeho se nakonec také musí vzdát, protože její rodinu s několika dalšími deportují na krutý sibiřský sever, kde je ještě větší zima a nedostatek. Ztratí spoustu blízkých a málem ztratí i sama sebe. Naštěstí nejsou všichni Sověti tak bezcitní...
Kniha je příběh o smrti, strádání, bolesti, ale také o dopívání. O lásce, o slitování o kreslení. O válce. O mladičké dívce, která nakonec stráví spolu se svým bratrem v sovětském táboře neskutečných 12 let! Nedokážu si představit přežít byť jediný den v takovém pekle! Spousta lidí v knize zemřela a spousta jich v táborech zemřela i ve skutečnosti. My jim můžeme vzdát hold; přečíst si knihu, poučit se a již takové chyby neopakovat.
Příběh je plný emoci. Místy mi popis připadá hodně stručný, ale dá se to pochopit. Autorka nemohla vše dopodrobna rozepisovat, jinak by měla kniha mnohem více stran. I tak však zvládla vykreslit situaci, charaktery postav i jednotlivé pasáže. Občas je popis až neskutečně živý. Krutý. Nelítostný. Ale ve všem se skýtá kousek naděje.
Autorka na konci knihy poznamenává, že svět často zapomíná na hrdinství obyvatel Litvy a další pobaltských států. Byli terorizováni stejně jako my. Byl jim uzmut domov a rozebrát na kousíčky mezi dvě mocnosti. Byli obklíčení a jediná naděje se skýtala ve víře. Nikdy nepřestali doufat.
Moje emoce z knihy jsou velmi silné. Občas jsem měla chuť vzít Stalinovu hlavu a rozdrtit ji, takový jsem měla vztek. Zlobila jsem se na všechny, kteří byli za bolest všech těch ubohých lidí zodpovědní. Zlost a lítost mě provázela od začátku do konce. Od chvíle kdy zabili mladou Onu až po poslední vydechnutí Lininy matky. A já vás vybízím, čtěte. Čtěte o těchto věcech a berte poučení. Protože je to kus historie a je třeba ji znát. Je třeba zajistit, aby se NIKDY neopakovala.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jana Jana | Web | 15. září 2014 v 21:45 | Reagovat

Ta kniha je určiutě velmi zajímavá, soudím už podle toho, jak tu dokážeš popsat, o čem kniha je. Moc hezky jsi to napsala.

2 pavel pavel | Web | 15. září 2014 v 22:37 | Reagovat

To si taky stále říkám... že je to dar že žijeme v takové zemi kde je mír a mám co jíst.

3 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 16. září 2014 v 17:51 | Reagovat

Páni, přesně takové knihy čtu! :) Mám je ráda, protože - jak říkáš - člověk si uvědomí, jak se má vlastně dobře.
Povedená recenze :)

4 Jannie Wearbliss Jannie Wearbliss | Web | 16. září 2014 v 18:02 | Reagovat

Děkuji všem za komentáře :)

5 Daisy Daisy | Web | 16. září 2014 v 19:17 | Reagovat

To vypadá dobře,díky za doporučení:)

6 Ellie Ellie | Web | 22. září 2014 v 20:31 | Reagovat

Tuto knížku jsem přečetla, ani nevím za jak dlouho, ale vím, že když jsem začínala, odjížděli jsme z Brna a když jsem knihu dočetla, byli jsme u za Vídní. Jedna z nejlepších, co jsem kdy četla ♥

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama