"Celý život je jen cesta ke smrti." - Seneca
Učím se žít.
Učím se dýchat.
Batolit se, mluvit, chodit, sedět.
Číst, počítat, psát, kreslit.
Počítat ještě víc.
Spát bez plyšáka.
Hledat si kamarády.
Hledat si koníčky.
Mluvit sprostě.
Nadávat, pomlouvat, stěžovat si.
Učit se ještě víc.
Hádat se s rodiči.
Kouřit, pít, hřešit, lhát,
Milovat, rozcházet se, snít.
Řídit.
Dospívat.
Pracovat, vydělávat, utrácet.
Vychovávat.
Číst pohádky před spaním.
Strachovat se, vyčítat.
Trestat, křičet, lát.
Být hypochondr.
Nevšímat si neoholených nohou.
Ignorovat bolestivá záda.
Brát dvacet druhů prášků.
Chodit o holi, jezdit na vozíku, ležet.
Nevnímat svět.
Bojovat, modlit se, děkovat.
Umřít.
Znovu se narodit...


Veľmi fascinujúca báseň. Páči sa mi a nebyť záveru: Znovu sa narodiť, na mňa celý text vplýva dosť depresívne.
No ja neverím v nekonečný životný cyklus či posmrtný život, takže som jeden z tých smutných ľudí, ktorí sa musia koncentrovať na súčasnosť, lebo roky plynú.