Zdravím všechny návštěvníky blogu. Jsem amatérská spisovatelka s až příliš smělými plány. Doufám, že vás můj blog zaujme alespoň zlomkem a najdete zde něco, s čím se ztotožníte. Jmenuji se Jana, na blogu si však říkám Jannie. Přeji hezké počtení a zanechte odkaz, ať vám mohu návštěvu oplatit.

Ano, jsem feministka

20. listopadu 2014 v 22:16 | Jannie Wearbliss |  Zamyšlení nad životem
Už od osmé třídy základní školy jsem pociťovala podivné svrbění a nutkání zasáhnout kdykoliv, když se nějaký muž navážel do žen, či nás jakkoliv vůči nim znevýhodňoval. V návalech vzteku, při vyslechnutí trýznivého příběhu nebohé spolužačky, kdy mi barvitě líčila, jak ji ten hajzl nechal, nebo po vášnivých projevech mého bratra, kdy vehementně tvrdil, že žena patří do kuchyně, jsem vykřikovala, že muže nenávidím. Ať doposud jsem sama sobě namlouvala, že nejsem feministka. Měla jsem kdesi hluboko zakořeněný dojem, že feminismus je nesnášenlivost vůči mužům. Nyní však mohu přiznat, že jí opravdu jsem...

...protože feminismus není nenávidění mužů! Feminismus je pouze víra v rovnoprávnost obou pohlaví, stejně jako maskulinismus, třebaže o něm se hovoří mnohem méně. K tomuto poznání mě dovedla léta vnitřního boje a také projev Emmy Watson na půdě OSN.


Emma zde rozvádí, jak je dnes slovo feminismus nepohodlné a ihned po vyřčení vnímáno agresivně. Také tvrdí, že v podstatě všichni, kteří ženy nijak neodstrkují jsou v podstatě feministé. Popisuje svoje setkání s nespravedlností a snaží se přimět jak ženy tak i muže, aby bojovali za rovnoprávnost.

Všechna feministická hnutí, organizace a společnosti víceméně usilovala (či usilují) o to, aby měla obě pohlaví stejná práva. Existuje jen opravdu hrstka radikálních společenství, kdy ženy otevřeně přiznávají, že muže nenávidí. Osobně myslím, že spousta z nich k tomu má důvod. Co se týče žen z evropských zemí, můžeme se setkat s domácím násilím, zhrzenými milenkami, opuštěnými maminkami. Ačkoliv ženy nejsou neviňátka, musíte pánové přiznat, že nezodpovědnost se vyskytuje častěji na vaší straně.

Právo opravdu nenávidět muže však podle mě mají hlavně ženy z afrických a východních muslimských států, kdy jsou ženy brány jako majetek, prodávány, znásilňovány svými manžely a povinny se mu plně oddat. Nemají právo na lásku, v mnohých případech jsou to sexuální otrokyně, nemohou mít vlastní názor, a v radikálních rodinách musí být manželovi ve všem povolné. Pokud mají nemanželský poměr, jsou ukamenovány.

Právě s těmito ženami nejvíce soucítím (nebo se alespoň pokouším, ale vím, že je nemožné se vžít do jejich situace) a právě těmto ženám bych přála svobodu nejvíce. Nerovnoprávnost u nich je více než zjevná, dokonce je stavěná na odiv jako cosi ctnostného. Společnost je takhle postavěná už po staletí a mnohé ženy se proto ani necítí být znevýhodňovány, spíše souhlasí s názorem, že jsou to, co jsou. Patří otci a později manželovi a to je jejich údělem, tak se narodily. Jen hrstka se dokáže vzepřít a přiblížit se západnímu světu.

Nerovnoprávnost, věřte nebo ne, se schovává také v naší demokratické společnosti. Ženy, které vykonají stejnou práci jako muži, které mají stejný titul a zaměstnání, dostávají menší platy. Proč? Jak je to možné? Ačkoliv je to zakázáno, spousta zaměstnavatelů se na pohovorech žen ptá, zda už mají děti nebo se je chystají mít a zda mají zajištěné hlídání. Nepřipadá vám trošku nespravedlivé, že žena matka je takto předurčena k pracovnímu neúspěchu? A pak se spousta lidí diví, že spousta mladých žen nechce mít děti. Všichni chtějí přece dobrou práci, kariéru a žít v určitém komfortu. Možná vám to připadá nehumánní, ale děti jsou v tomhle ohledu přítěž. Ale nemohou za to ženy. Mohou za to nároky dnešní společnosti.

Dále bych se chtěla vyjádřit k tomu, jak odlišně jsou oběma pohlavími vnímány tytéž skutky. Například když si dívky jako mladé dost užívají a mají hodně sexuálních partnerů, je to něco špatného a celkově všemi vnímáno dosti negativně, i ostatními ženami. Totéž když dělá muž, pouze sbírá zkušenosti, je považován za mistra, že svedl tolik mladých naivních dívčích srdcí a zase jsme ty hloupé my, že jsme podlehly. Když spolu muž a žena omylem splodí dítě, žena je povinna obětovat miminku veškerý svůj dosavadní život, zatímco muž si může téměř bez zodpovědnosti odkráčet.

Postavení žen a mužů má zajisté kořeny v minulosti. Bylo zcela normální, že manžel získal před svatbou nějaké zkušenosti s ženami, aby věděl co a jak, zatímco ženuška vstupovala do svazku neposkvrněná. S postupem času se pravidlům polevovalo. Počátkem 20. století prošlo postavení žen velkými změnami, získaly jsmě větší hodnotu a právo volit, ale mnohé názory jsou ve spoustě z nás zakořeněné dodnes. Například bych uvedla, že ženy si teprve zvykají na jakýsi rozlet a také ctižádost. Vždyť v minulosti s porovnáním s muži žila jen hrstka žen, která se nebála zviditelnit a nepotlačovala svůj talent. Uznejte sami, že například v literatuře není ženské jméno příliš časté.

Proto mi vadí, když někteří muži náš rozvoj zpochybňují a chtějí se navrátit ke starým způsobům. Vadí mi, když mi bratr říká, že ženy jsou hloupé a naivní. A proto jsem feministka. Protože chci stejné platy za tutéž práci, chci aby i žena byla viděna jako inteligentní a samostatná a ne jen jako otrok do kuchyně. Chci, abychom se chovaly méně nerozvážně, ale aby i naše činy měly stejnou hodnotu jako ty mužské. Aby naše slovo mělo stejnou důležitost. Chci, aby zmizelo násilí a naše zranitelnost.

Když jsem byla mladší, rodiče mě připravili o spoustu zážitků, protože jsem holka a tudíž jsem zranitelnější a tudíž mě nemohou pustit samotnou bez bratra. Takže můj víkendový program ležel v rukou muže, kterému to bylo dočista fuk. Chápu, že dnešní doba je plná úchylů atd...ale copak jsem tak slabá?
Copak jsem automaticky hloupější a ovlivnitelnější jen proto, že nemám mezi nohama penis?
Před půlrokem mi bylo řečeno, že ze mě nemůže být dobrá řidička, neboť jsem žena. Dnes již zdatně řídím.
Dokonce ani v mých osmnácti letech nemohu jít na diskotéku (díkybohu je nenavštěvuji často) bez doprovodu jednoho z mých bratrů!
Moje matka mi pravidelně nadává za to, že je nepořádek v naší společné sourozenecké šatně. Jim neřekne půl slova.
Naše učitelky jsou vždycky velmi pohoršené, když dívky mluví sprostě. U mužů je to typické.
Přesto jsem šťastná, že jsem žena a že mám tolik práv a svobod. Přestože nyní zmiňuji drobné nedostatky, které mě trápí, existují na světě země, kde jsou ženy vnímány daleko hůře. Jsem tedy přešťastná, že jsem se nenarodila tam. I tak se cítim povinna bojovat za to, aby moje práva přetrvala a aby se jich dostalo také ženám v ostatních zemích. A myslím, že tak by měla učinit každá žena.
Nemám, co bych dodala. Emma Watson tuto problematiku popisuje víc než skvěle. Podívejte se a posuďte sami.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Clarissa Clarissa | Web | 21. listopadu 2014 v 12:12 | Reagovat

Tleskám. Výborně řečeno.

Problém je právě v tom slově feminismus - lidi si pod tím představují staré, tlusté, zatrpklé ženské, které nenávidí muže.

A tohle pokroucení významu už samo o sobě vypovídá něco o naší povaze.

Ano, je těžké porazit všechny generacemi budované předsudky a vytvořit novou, rovnoprávnou společnost.

Je to ale možné. Ostatně, už jenom rasovým zrovnoprávněním i nabytými právy pro ženy v minulém století to potvrzují. Chce to prostě jenom čas.

Na druhou stranu, vždycky se najdou radikálové a hlupáci, co budou proti...

Už dva roky o sobě prohlašuji, že jsem feministka a jsem na to hrdá!

2 pavel pavel | Web | 22. listopadu 2014 v 5:05 | Reagovat

Některé ženy to mají opravdu těžké, ale jak píše Clarissa, je nutno rozlišovat mezi feministkami které jsou zatrpklé a muže nenávidí a takovými, které pod muži trpí.

3 MaddyHarry MaddyHarry | Web | 22. listopadu 2014 v 8:50 | Reagovat

A já jsem feminista. Takže chci pro všechny stejné podmínky a feminismus podporuji, ovšem pak člověk narazí na ty, co křičí, že nesnášejí muže, nestojí o jejich podporu atp. A to to pak radši vzdám a jdu dál.

4 Steeve X Steeve X | E-mail | Web | 22. listopadu 2014 v 13:25 | Reagovat

Výborně napsáno! Bez obalu, na rovinu, s vlastním názorem...

Ne všechny země jsou ale takové - dokonce i v "muslimském" světě. To je zase zkreslenost našich představ, co do nás všude hustí.

S čím souhlasím je, že feminismus není žádná diskriminace mužů, i když jisté předsudky vůči němu jsou. Je to boj a ten nebude nikdy objektivně vyrovnaný... Bude potřeba všemu dát čas a sílu posunout se v rovnováze mezi pohlavími ještě dál :) Jen pozor, aby se to třeba nepřevrátilo na druhou stranu! :D

5 un. un. | Web | 22. listopadu 2014 v 23:00 | Reagovat

Dobře napsáno.. zajímavý článek..

6 stuprum stuprum | Web | 23. listopadu 2014 v 2:04 | Reagovat

Já taky chci, aby ženské vládly světu, protože mužský svět nestojí za nic. :D

7 Luci Luci | E-mail | Web | 23. listopadu 2014 v 22:16 | Reagovat

krásně řečeno :) moje kamarádka je feministka a spousta lidí má blbé kecy... podle mě by žena měla mít stejná práva jako muž, ale spousta věcí je záležitost každého pohlaví zvlášť... minulost byla hodně nespravedlivá vůči ženám a spousta zemí je nespravedlivá i dnes... myslím ale, že s tím už nic moc nenaděláme... no a muži by si mohli konečně začít uvědomovat, že i my v sobě máme sílu! :)

8 Sugr Sugr | E-mail | Web | 24. listopadu 2014 v 18:02 | Reagovat

Moc hezky napsaný, zajímavý článek, díky za něj!:-)

9 Serena Serena | E-mail | Web | 24. listopadu 2014 v 19:05 | Reagovat

Pěkný článek. Já mám teda k mužům poněkud jiný postoj a do feministky mám daleko. Ale také mi vadí, že muži mohou a ženy prostě ne. Zvlášť jsem na to alergická v muslimských zemí. Z toho se mi ježí chlupy.
A co mne tady dostalo na jednom pohovoru ,,Vy jste mladá, vy budete chtít zachvíli děti a odejdete nám na mateřskou. Nebereme vás.''

10 Nettie Nettie | E-mail | Web | 1. prosince 2014 v 20:14 | Reagovat

Každá žena by měla být feministka. Vždyť žena, která si myslí, že je až pod mužem, není pořádná žena. Neříkám ty chudinky muslimky jsou k tomu vedeny od dětství, berou to jako samozřejmost.
Předsudky vůči feministkám je kapitolka sama o sobě. Vždyť 60% lidí, ti řekne, že feminismus je odpor k mužům a povyšováním nad nimi. Když někde řeknu: "Jsem feministka" dívají se na mě skrz prsty, tedy dokud jim nevysvětlím co to vlastně je -_- :D
V Evropských i amerických zemích proběhl výzkum, který zjistil, že ženy musí makat o padesát procent víc, aby se dostaly na to samé postavení co muž. Tak třeba, ČR a spousta jiných zemí neměla nikdy prezidentku. Ta by nám alespoň nedělala celosvětovou ostudu a nechlastala u novoročního projevu :D :)
Jinak hezky napsáno :)

11 Janča Janča | E-mail | Web | 27. prosince 2014 v 19:53 | Reagovat

Taky spíš jsem feministka, než že bych nebyla, ale určitě nebojuju za to, abychom se měli ještě líp, protože si myslím, že můžeme být rády, jak to s námi teď (alespoň v ČR) je. Je blbé, že chceme, aby se k nám v práci chovali šéfové stejně jako k mužům, ale ono to tak lehké není. S těmi dětmi je to na obtíž. I kdybychom měli chůvu, stejně s nimi budeme občas muset zajít k doktorovi, nebo někdy bude mít chůva volno a stejně, kdo na ni vůbec má? Málokdo, takže musíme s těmi dětmi být, i když jsou nemocné. Jasně, v rodině je otec a matka. Ale téměř vždy se o tohle stará matka a proto je pro některé těžké, vzít na práci ženu, když by ji mohl dělat muž se vším všudy a hlavně pořád. Podle mě je to dost pochopitelné, ale taky bych byla ráda, kdyby se to tolik neřešilo.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama