Zdravím všechny návštěvníky blogu. Jsem amatérská spisovatelka s až příliš smělými plány. Doufám, že vás můj blog zaujme alespoň zlomkem a najdete zde něco, s čím se ztotožníte. Jmenuji se Jana, na blogu si však říkám Jannie. Přeji hezké počtení a zanechte odkaz, ať vám mohu návštěvu oplatit.

George Orwell - 1984

16. listopadu 2014 v 10:17 | Jannie Wearbliss |  Recenze


"Velký bratr tě sleduje!"

Co je víc nepředstavitelné než tato kniha? Co je víc nepochopitelné? A co je víc pravdivého?
Dlouhou dobu mi trčela v polici. Z doporučení spolužaček jsem věděla, že je to něco nevídaného, něco, co si člověk v roce 1949, kdy bylo dílo vydáno, nedokázal dost dobře představit. Všichni podlehli poválečné euforii a neviděli to druhé a stejně vážné zlo, které se vkrádalo mezi ně.
Svět je v knize rozdělen na tři superstáty: Oceánie, Eurasie a Eastasie. Rozdělení světa můžete vidět ZDE. Kniha je příběhem třicetidevíti letého muže jménem Winston Smith. Žije v Londýně a je členem Vnější strany. Kromě něj jsou zde také členové Vnitřní strany a Proléti, kteří nejsou překvapivě příliš sledováni. Naopak Winston se všude setkává s obrazovkami, které mapují každý jeho krok, slovo i výraz tváře. Projevuje vnitřní odpor vůči režimu, avšak nesmí se prozradit jediným pokřiveným úsměvem. Nesmí se stát podezřelým. Jako výraz vzpoury si začne psát deník, kde vkladá svou důvěru hlavně v proléty. Ti jediní by byli schopni obrátit režim a moc Strany vzhůru nohama.
Winston pracuje na ministerstvu pravdy, kde se vzdor příznivému pojmenování podílí na neustálem lhaní a klamání společnosti. Mazání minulosti a vytváření nové patří mezi jeho práci. Například bylo vyhlášeno, že se příděl čokolády sníží na dvacet gramů z třiceti. Jeho povinností je, aby přepsal článek v novinách, takže čokoláda se ve skutečnosti zvýšila! Všichni budou jásat jak je Velký bratr štědrý, zvýšil přece jejich příděl z patnácti gramů na dvacet gramů! Všichni však také vědí, že dříve býval příděl čokolády třicet gramů. Pamatují si to přece. A zde zafunguje tzv. doublethink, kdy se spojí dvě protikladné pravdy. A oběma jim musí člen strany uvěřit!
Winston v knize tajně navazuje milostný vztah se členkou Strany Julii. Tajně proto, že sexuální touha je ideozločin. Strana se snaží vymýtit veškerou touhu a chtíč. Chce jen věrnost jí samé a Velkému bratru. Julie je členkou Antisexuální ligy, ale dělá vše proto, aby její funkci pohanila. Je to mladá žena, která však ví, kdy mluvit a kdy mlčet. Aby se mohli stýkat, pronajmou si malý byt v prolétské čtvrti nad jedním krámem, kde si Winston koupil deník. Jejich nájemný je tak laskav a zaváže se mlčenlivostí. Přesto je to nakonec on, kdo je zradí. Prožijí několik pokorných měsíců, než jsou odhaleni a přesunuti na ministerstvo lásky.
Kvůli krutému mučení Winston přizná i to, co neprovedl. Popře svoji lásku k Julii, odhalí své myšlenky i své nitro. Stává se prázdným. Jeho mučitel O´Brien mu vysvětlí celou podstatu světa. Mučen je proto, aby ještě před smrtí očistil svou mysl od ideozločinu. Mučen je proto, aby se zamiloval do Velkého bratra.

Orwell podal výklad něčeho, co se v té době teprve rozmáhalo, co se dožadovalo zrození. A přece vystihl všechny hrůzy totalitního režimu, jako by nahlédl do budoucnosti. Každá svobodná myšlenka je potlačena. Každý čin proti straně je vymýcen už v zárodku. Jsou utvořeny dvě pravdy v důsledku doublethinku. Je vedena neustálá válka, aby se držela na uzdě lidská morálka, a aby byl odbyt nevyužitých surovin. Pokud se nevede s Eurasií, vede se s Eastasií a tuto rychlou změnu musí každý člověk vymazat z mysli. Oceánie přece vždycky vedla válku s Eastasií!! To jen potvrzuje domněnku, že spíš žádná válka ani vedena není.
Zachovává se bída a nedostatek, aby mohla být vynucena poslušnost. Mění se minulost, kterou musí každý ihned přijmout. Mění se minulost a mění se přítomnost. Nikdo již nemá kontrolu nad tím, co je pravda a co lež. Kromě Strany.
Pokud by tento režim někdy nastal, byl by to pro lidstvo naprostý konec. Horší závěr naší ubohé existence si nedovedu představit. Kniha mě šokovala svou krutostí a chladnotí. Lhostejnost lidí mě většinou neudivuje, ale tady se mi nechce věřit, že by se jich vzbouřila jen hrstka. Copak byli všichni tak polapeni? Tak oklamáni? Proč tak bezmezně věřili v Stranu a její důvěryhodnost?
Dalo by se říct, že jsem knihu v podstatě nepochopila. Snad když si ji jednou přečtu znovu. A pak znovu. A pak znovu. A stejně ještě nebudu pořádně chápat. Winston chápal proč. Ale nechápal JAK.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 pavel pavel | Web | 16. listopadu 2014 v 14:36 | Reagovat

Knihu jsem četl a do jisté míry se to i vyplnilo. Na ulicích jsme taky stále pod dozorem a z občanky mohou o nás taky ledacos vyčíst.

2 stuprum stuprum | Web | 16. listopadu 2014 v 21:06 | Reagovat

Klasika. Teď ještě Farmu a máš ho z krku. :D

3 MaddyHarry MaddyHarry | Web | 16. listopadu 2014 v 22:30 | Reagovat

2014 = 1984. Knihu jsem četl, líbila se mi první část i ta třetí, ale druhá část o té knize se mi moc nelíbila - a celkově ty části s Julií. Julie mi byla strašně nesympatická (aniž bych věděl proč), ale jinak skvělá kniha.

4 Bocian Bocian | E-mail | Web | 18. listopadu 2014 v 19:24 | Reagovat

Ja som toto dielo nečítal, ale Farmu zvierat áno, tá ma veľmi zaujala a uchvátila, takže usudzujem, že i toto je majstrovské dielo. Z učení v škole a pár ukážok dedukujem, že simulovaný totalitný režim bol naozaj realitou, realitou od roku 1948 do 1989 v Československu. Kniha možno tému preháňa, ale princípy sú totožné... Sloboda myslenia je najdrahší poklad.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama